Stý zápas v pohárech

Petře, co pro tebe znamená tohle jubileum?
Stý zápas v pohárech, to už je poměrně velké číslo. Aby k němu člověk došel, musí hrát za tým, který poháry neustále hraje. Když v Lize mistrů dojdu až do finále, je to třináct zápasů. A až tam samozřejmě vždycky nedojdete. Je na to potřeba aspoň deset let. Navíc u gólmana je to trochu složitější. Musí být jedničkou. Není to jako u hráče, který nastoupí na dvě minuty a má start. Brankář buď chytá, nebo ne.
Vzpomeneš si na svůj první pohárový zápas?
To se nezapomíná. Bylo to na podzim 2001 za Spartu. Měli jsme hrát Ligu mistrů 12. září se Spartakem Moskva, ale protože den před tím proběhly teroristické útoky na New York, celé kolo odložili. Začínali jsme až druhým zápasem na Bayernu. Skončilo to 0:0. Oni nastřelili tyč, ale uhráli jsme výborný výsledek, navíc jsem vychytal čisté konto.
A co vzpomínky na další zápasy?
Je jich samozřejmě daleko víc. Se Spartou se nám vydařily i dvojzápasy s Feyenoordem Rotterdam, který pak šel se skupiny do Poháru UEFA a vyhrál ho. A v Chelsea jich byla spousta: s Barcelonou, loňské finále s Bayernem. A pokračuje to i v Evropské lize. Teď proti Spartě jsem hrál vůbec první zápasy v Evropské lize. Poprvé proti českému klubu, navíc to vyšlo zrovna na stovku a postoupili jsme.
Nemrzí tě, že jsi stovku neoslavil čistým kontem?
Důležitý je postup. Nadřeli jsme se na něj hlavně kvůli našemu špatnému zakončení, protože šancí jsme měli dost. Ale Sparta hrála velice dobře. Mají ideálně poskládaný kádr.
Na kolik pohárových zápasů si ještě troufáš?
Bude záležet, jak se nám bude dařit a jak se bude dařit mně. Musím si udržet místo jedničky a doufám, že ještě něco přidám. Těší mě, že z těch sto startů jsem odehrál všechno v základu.