Stovku jsem líp oslavit nemohl

Jak budeš na stý zápas v Lize mistrů vzpomínat?
S velkou radostí. Vyhráli jsme, postoupili, všechno vyšlo skvěle. Od začátku jsme hráli na vítězství, nečekali jsme, co udělá soupeř. Dali jsme rychlý gól, do konce poločasu to bylo 2:0. A celou dobu jsme měli zápas pod kontrolou. Po přestávce jsme mohli vedení ještě zvýšit, byla tam spousta protiútoků, jenže jsme je špatně vyřešili. Ale celkově to byl velmi dobrý výkon. Soupeře jsme do ničeho nepustili, jedinou střelu na branku měli až v závěru. To hovoří za vše. Odehráli jsme to přesně tak, jak jsme chtěli.
Co sis po utkání s Galatasaray říkal s kamarádem Didierem Drogbou?
Měl jsem radost, že mi v závěru nedal ten gól. Říkal, že mu chyběl kousek. Ale vyřazení vzal, uznal, že jsme byli lepší. Užil si nádherné přijetí od fanoušků, byl z toho dojatý. Po zápase přišel na pokec ještě k nám do kabiny.
Uvědomuješ si, že stovka v Lize mistrů je poměrně velký milník?
Když jsem v roce 2001 nastupoval za Spartu v Mnichově proti Bayernu k prvnímu zápasu v Lize mistrů, nikdy by mě nenapadalo, že jich jednou odchytám sto. To se většině hráčů nepoštěstí. Ne každý má možnost hrát Ligu mistrů pravidelně a ještě v ní skoro každý rok dojít hodně daleko. Tím, že jsem brankář, si musím držet pozici jedničky, jinak bych v životě na tu metu nedosáhl. Hráč v poli nastoupí na minutu a má start. U gólmanů je to těžší. Je to nějaká vizitka stabilní výkonnosti a doufám, že budu mít možnost ještě tohle číslo rozšířit.
Řešili jste to se spoluhráči v klubu?
Ashley Cole má z Chelsea odehráno v Lize mistrů nejvíc, 103 zápasů, ale dost jich sehrál ještě za Arsenal. Frankovi Lampardovi chybí do stovky jeden zápas, Johnovi Terrymu čtyři. Těch stovkařů celkově zas tolik není, gólmanů je tam ještě míň, takže je to velká pocta. A svědčí to o úspěšnosti Chelsea v téhle soutěži za poslední léta. Já mám 12 startů v Lize mistrů za Spartu a zbytek za Chelsea od roku 2004.
Vybavuješ si dobře svůj první start v Lize mistrů za Spartu v roce 2001?
Na to se nezapomíná. Měli jsme hrát první zápas se Spartakem Moskvy doma, ale kvůli teroristickým útokům v USA se celé kolo odložilo. Začínali jsme až na Bayernu. Všichni říkali, že tam dostaneme pět gólů a my uhráli remízu 0:0. Zápas se mi docela povedl, i když mě dvakrát zachránila tyčka. Hrálo se na Olympijském stadiónu, vyměnil jsem si dres s Kahnem. Byl to můj první velký úlovek a dodnes ho mám doma.
S kým sis vyměnil dres po stém zápase?
Nechal jsem si na památku ten svůj.
Z aktérů tvého prvního startu v Lize mistrů zápasu už jich dnes kromě tebe na vrcholné úrovni asi moc nehraje...
Z Bayernu snad jen Pizarro, který se tam vrátil, ze Sparty Tomáš Hübschman a Jirka Jarošík. Jinak asi nikdo.
Stovku máš za sebou, co bude dál?
Fotbal mě pořád baví a doufám, že těch zápasů přibyde co nejvíc. Uvidíme, koho nám teď přiřkne los pro čtvrtfinále, ale kdybych na konci letošní sezóny měl v Lize mistrů 105 startů, bylo by to úplně super :-)