O únavě a odpočinku
V sobotu večer si Petr sedne k televizi a bude fandit na dálku. Před kvalifikačním zápasem české reprezentace v Norsku říká: „Klukům věřím, že vyhrají a přiblíží se baráži. Určitě na to mají.“ Ale být na Petrovi, červnový termín by zrušil. Proč? Kvůli únavě, o které jsme si povídali tentokrát.
„Vůbec nechápu, že při dnešní náročnosti zůstává v kalendáři červnový kvalifikační termín. Spousta hráčů má čtrnáct dní po sezoně, netrénují. Někteří zase končí těsně před kvalifikací. Každý přijede v jiné zátěži, jiném rozpoložení. A hlavně každému to ubírá čas na odpočinek před novou sezonou. Je to nešťastný termín. Daleko rozumnější by bylo, kdyby se hrálo v dubnu. Ligové soutěže se protáhnou o deset dní, ale všichni skončí prakticky stejně. S výjimkou finalistů Ligy mistrů, což by měl být bonbonek na závěr.“
Jak důležitý je vlastně odpočinek po sezoně?
Je nezbytný. Nejen po fyzické, ale i po psychické stránce, protože během sezony se nakumuluje hodně stresu. Hráč, který nastupuje za top klub, odehraje moře zápasů a zátěž na tělo i na hlavu je veliká. Potřebuje aspoň tři čtyři týdny, aby se zotavil, dobil baterky a stoprocentně se připravil na novou sezonu.
Dá se zvládnout nonstop jízda? Bez letní pauzy?
Několikrát se mi to stalo. Odehrál jsem přes šedesát zápasů a k tomu mistrovství Evropy, takže jsem měl jen dva týdny dovolenou. Což je prakticky nic. To se dá ustát dva roky, maximálně tři. Pak si tělo samo řekne: Dost!
Třeba po finále Ligy mistrů 2012 jsi jel rovnou dál.
Do Rakouska na přípravu před Eurem a vzpomínám si, jak strašně únavný byl první týden. Máte za sebou emotivní vrchol a nejde se jen tak přehodit na další povinnosti.
Tělo se bouřilo?
Nejhorší je fáze, kdy hlava chce, ale tělo nepracuje, jak má. Koordinace nefunguje, jak je člověk zvyklý, což je frustrující. Snažil jsem se to překonat a pracovat, ale bolelo to.
Kolik zápasů v sezoně se dá vydržet?
Velmi záleží na postu i na náročnosti soutěže. Moderní krajní bek, který naběhá spoustu kilometrů ve velké intenzitě, si určitě potřebuje odpočinout už během sezony. Vynechá pár zápasů, aby nabral síly a mohl jet dál.
A brankář?
Když je brankář fit a správně regeneruje, dá se odchytat třeba šedesát zápasů za sezonu. Pozice brankáře není až tak náročná na fyzičku, zato psychický tlak je enormní.
Kde má fotbalista limit?
Jakmile je hlava unavená, ozve se tělo. Jakmile je tělo unavené, ozve se hlava. Při tréninku se pozná, že jste pomalejší, musíte se nutit, abyste všechna cvičení udělali správně. Nejde to automaticky. To je signál, že se blížíte k limitu a potřebujete vypnout. Je to zápřah. Každý den ten samý kolotoč. Pokud hrajete tři čtyři soutěže, čas na odpočinek se téměř nenajde. A při kumulované únavě je daleko těžší najít chuť do tréninku a do rutiny. Jakmile je naopak hlava odpočinutá, tělo reaguje a regeneruje rychleji. Takže v létě doporučuju tři čtyři týdny pauzu a může se startovat nanovo.
Další novinky
Lakros v Anglii? Pomůžu vám, dámy!
Představte si Petra, jak si bere lakrosovou hůl a na dvacetimetrovou vzdálenost přihrává míček. Nebo si nasazuje lakrosovou helmu a coby brankář …
Pojedenácté! Vládce Zlatého míče
Psal se rok 2005, když Petr vyhrál novinářskou anketu Zlatý míč poprvé. Stal se nejlepším českým fotbalistou sezony. „I jedenáctého vítězství …