První trénink v Blšanech uběhl jako nic a sotva jsem se osprchoval, už jsme vyráželi zpátky k Plzni. Na soustředění. K velkému rybníku do Žinkov.
Tam začínala velká práce dospěláka.
Chudák pan Sedláček, když si mě vzal na úvodní brankářský trénink. Měl pěkně vykulené oči. Vidím ho dodnes, jak na mě kouká a v duchu si říká: "A sakra! Co mi to sem dali za dřeváka?"
Stál jsem v brance, on proti mně. Kopnul jednoduchý míč po zemi, já se skrčil, že ho chytím do koše - a ta zatracená meruna mi proklouzla mezi nohama. Nervozita zapracovala na plné pecky.
Byl jsem vyřízený. Jen slyším, jak to za mnou mlasklo do sítě. Ani se mi nechtělo zvedat oči, abych se podíval na trenérovu reakci. Musel být celý zkoprnělý, možná vystrašený. A mně bylo stydno.
Jiří Sedláček, trenér blšanských brankářů. Spoustu let chytal ligu za Teplice, dokonce má i jeden reprezentační zápis. Vychytal 119 ligových nul, to je přece bomba. Já sedmnáctiletý zajíc, on pan Někdo. Naštěstí to mezi námi rychle začalo klapat. Bral mě jako syna, vychovával mě brankářsky i lidsky.
Často mi jen mimoděk připomněl: "Uč se, máš talent. A čas."
Když jsem něco pokazil, vynadal mi jako správný šéf. Neschovával se za fráze, co si myslel, řekl. Zároveň mě nenechal hupsnout do vody, abych plaval sám. Na ten skok mě pečlivě připravoval. A když jsem pak skočil, neutopil jsem se. Díky panu Sedláčkovi.
Když na mě tenkrát v Žinkovech kopnul míč podruhé, pohodlně jsem ho chytil. Viděl jsem na trenérově tváři úlevu: "Vida, ten kluk něco umí."
Role brankářů byly rozdělené. První Aleš Chvalovský, neboli Chvalda. Pak Tomáš Obermajer, který byl zrzavý jako liška a říkalo se mu Čert. Já byl se svým osudem smířený. První měsíc bych ligu nemohl chytat ani náhodou, chtělo to čas a spoustu tréninků. Nikam jsem se necpal.
Copak jsem mohl po deseti trénincích vystrčit ze sestavy frajera, který vychytal šesté místo v lize a patří do jednadvacítky? Hloupost.
Musel jsem čekat, pracovat na sobě, zlepšovat se a nedělat drahoty. Jak už dávno víte, s tím jsem nikdy neměl problém.
P.S. Už za týden další díl
Další novinky
MŮJ ŽIVOT, 56. DÍL: Nestíhám!
Proč si najednou zalepuju bříška prstů a tejpuju zápěstí? …
MŮJ ŽIVOT, 55. DÍL: Ukážu, že si šanci zasloužím
Legrace stranou, začíná mi život profesionála. …