Černá Hora budí velký respekt, Vučinič zvlášť

Los asi mohl dopadnout daleko hůř, souhlasíš?
Bosna i Turci by byly hodně nepříjemné týmy, ale jak už jsem říkal, člověk si nemůže moc vybírat. Je to relativní. Kdybychom nebyli nasazení, mohli jsme dostat třeba Portugalsko. A když se podíváte na jména z jejich nároďáku, vypadá to hodně dobře. Jenže v posledním zápase skupiny jim stačil bod, ale nakonec prohráli v Dánsku. Je to fakt hodně vyrovnané.
A co Černá Hora?
Pro českého fanouška to asi není moc známý tým, ale podle mě je opravdu dobrý s řadou individualit. Skončili ve skupině druzí stejně jako my. Dvakrát remizovali s Anglií, porazili Wales, Švýcarsko, Bulharsko, takže to mluví za vše. Musíme počítat s tím, že to bude hodně těžké. Doma i venku hrají prakticky stejně, postup jim zajistily hlavně vyrovnané výkony. Jejich skupina určitě nebyla jednoduchá a skončit v ní na druhém místě za Anglií je úspěch.
Černá Hora nikdy na velkém turnaji nehrála. Mají její hráči větší motivaci?
Udělali historický úspěch už v kvalifikaci a historickým úspěchem celé země by byl postup. Motivaci mají určitě obrovskou, ale to my taky. Po neúspěšné kvalifikaci o poslední mistrovství světa bychom na dalším velkém turnaji chybět nechtěli.
Jak vidíš postupové šance?
Záleží na nás, jak se s tím popasujeme. Začínáme doma, což ze statistického pohledu většinou výhoda není, ale pokud uhrajeme dobrý výsledek v Praze, pod větším tlakem bude před odvetou soupeř. Je jasné, že nás tam bude čekat hodně bouřlivé prostředí, ale s tím se musíme vyrovnat. V Bosně nebo Turecku by to bylo stejné.
Máš nějaké osobní zkušenosti s černohorským fotbalem?
Prakticky žádné. Jen proti jejich největší hvězdě Vučiničovi jsem hrál v Lize mistrů, když byl ještě v AS Řím. Bylo to ve skupinové fázi v roce 2008, kdy nás trénoval Scolari. V Římě jsme prohráli 1:3 a Vučinič mi dal dva góly. Je to výborný fotbalista, který hraje dlouho v italské lize. Velice chytrý hráč s výborným zakončením.